Chřiby - Vlčák - rozcestí

Původně panská hospoda Vlčák náležela k cetechovickému statku a sloužila také jako poštovská stanice na křižovatce poštovních tras. Protože tudy projížděly poštovské vozy třemi směry patřilo k povinnostem hospodského, také upravování okolních cest, zvláště prohazování napadeného sněhu v zimě. Mezi další povinosti patřilo pravidelné vyzvánění zvonem, aby se mohli orientovat zbloudilí v lesích(!).

... na Vlčáku jsem byl nesčetněkrát, za chalupou dolů je pramen vody...

V souvislosti se zrušením zdejších poštovských tras prodala vrchnost hospodu 1. července 1764 Františkovi Rosému za 500 zl. Po jeho smrti roku 1778 ji zdědil syn Josef, který hospodu roku 1791 prodal. Koncem 18. století se majitelé poměrně rychle střídali (1791 Antonín Kašpárek, 1793 Jan Táborský, 1795 Karel Daněk).

Na Vlčáku jsou zastoupeny všechny 4 barvy pěších značek a přibyli cyklistické - ovšem ne všude, kam může pěšák, může i jízda!

Od 2/3 19. století patří hospoda rodině Váňů. Na přelomu 19. a 20. století zde pobývala každoročně na letním bytě spřízněná rodina Nábělkova. Prof. Dr. František Nábělek (1852 - 1915) si zde zřídil hvězdářskou pozorovatelnu a pracoval zde se svou dcerou Marií na svých astronomických výzkumech. Je autorem několika astronomických knih, ale především velmi cenné velké mapy hvězdného nebe. Často zde pobývaly také děti Fr. Nábělka, které vesměs vynikly v různých oborech. Dcera Anna byla klavírní virtuoskou, pracovala jako hudební pedagog, syn František byl botanik světového významu, který se proslavil především svou rozsáhlou prací o botanickém výzkumu Blízkého východu. Syn Vojtěch byl také vynikajícím botanikem a mykologem, zabýval se také mimo jiné popsáním květeny na Kroměřížsku.

Díky odlehlé poloze v lesích se i přes přísný zákaz tancování v období Protektorátu na Vlčáku hrálo a tancovalo. Příslušníci Váňovy rodiny se aktivně zapojili do protifašistického odboje, což mělo za následek jejich zatčení. Otec byl umučen a oba synové se stali hned po propuštění jedněmi z prvních partyzánů. Koncem 40. let zřídil Zdeněk Váňa na Vlčáku srážkoměrnou meteorologickou stanici. Dnes je hospoda mimo provoz a je využívána pouze jako soukromý rekreační objekt.

těsně u Vlčáku směrem na Buchlov - kámen jsou v lese dva přístřešky

V blízkém okolí severním a severozápadním směrem se vyskytují drobná skaliska s názvy Gavendova skála (569, 2 m n.m.), Vodová skála, Endlicherova skála a Janečkova skála. Zhruba 400 m severně od Vlčáku se nachází jeden z pramenů Kotojedky s dobrou pitnou vodou. 1,5 km jihovýchodně od Vlčáku nad údolím horního toku Salašky se nalézají skalní útvary Zavěšené skály.