Vrcholy nad 500 m.n.m. aneb Chřibští velikáni!
Ve Chřibech je asi 30 vrcholů, které mají přes 500 metrů.
Tož, pojďme se na ně podívat:
1. Nejvyšší je Brdo ("skalnatý zalesněný vrchol") a měří 586,7 m.n.m., na něm stojí kamenná rozhledna, vysoká 24 metrů, dohromady má nejvyšší bod Chřibů 611 metrů, vyhlídkové patro je o 3 metry níže. Rozhledna je na hřbetu západní části Chřibů a je dobře vidět od Kroměříže nebo od brněnské E50, ale ze slovácké strany vidět moc nejde. Ze samotné rozhledny je slušný kruhový výhled.
Pohled na Brdo z vyhlídkové střechy Buchlova
2. Malé Brdo, 585,8 m.n.m., se nachází nedaleko červené turistické značky od Brda na Vlčák (po pravé straně). Vrchol úzkého skalnatého hřbetu je souvisle zalesněn smrkovými porosty s bukem. Dřevěná konstrukce triangulačního bodu s žebříkem umožňuje částečný výhled. Jsou zde patrné zbytky brdského hradiska z pozdní doby bronzové (a možná také z doby velkomoravské - podle nálezu keramiky na Brdu).
3. Vlčák - Gavendova skála, 569,2 m.n.m. se nachází na stejném hřbetu jako Brdo a Malé Brdo a to na úrovni vysílací věže Vlčák, kde musíte odbočit vpravo po pěšině. Je tam i směrová cedulka. Necelý půl km a octnete se na vrcholovém bodu. Z bodu mírně vpravo po pěšině. Vznikla jako okolní tři skály těžbou kamene pro stavbu předválečné dálnice (asi 3 km odsud u Zástřizl) (Brno-Zlín). O Gavendovu skálu se kvůli mlze roztříštila v roce 1945 dvě ruská letadla (Zn. Petljakov). Místo havárie označuje namalovaný černý kříž. V některých puklinách skály mají úkryt netopýři. (Název Gavendova je podle sportovce Otto Gavendy?)
zbytky z letadel
4. Pěkná hora, 560,2 m.n.m. se nachází těsně u červené turistické trasy z Vlčáku na Zikmundov, asi v polovině cesty - po pravé straně. Není tedy přímo na cestě, ale dá se na ni snadno odbočit (asi 200 metrů). Na vrcholku roste pár statných buků a mezi sebou skrývají posed, na který můžete vylézt. Pokud tu budete tábořit, pro vodu to máte 500 m jihozápadně na Hladnou vodu.
5. Mořdířka, 559,7 m.n.m. se nachází v půli modré turistické trasy ze Samoty (rest.) na Vlčák, ale i zde musíte odbočit doprava - ostatně na trase je rozcestník - "Pod Mořdířkou", no a od něj doprava asi tak 320 metrů. Název je odvozený od slova "mordovat", ale kdo, koho, či jak? To už se vyprávění různí. Buď se zde schovávali vesničané před vojáky, ale byli nalezeni a popraveni, nebo zde řádili loupežníci a vraždili pocestné. Tož si vyberte. Kdybyste se chtěli na Mořdířce uchytit, ne kvůli přepadávání, ale kvůli odpočinku, tak pro vodu to máte na studánku Na loukách 900 m jihovýchodně (na zelené turistické značce (Vlčák - Staré Hutě)
studánka Na loukách
6. Kóta 555,6 m.n.m. je na hlavním chřibském hřebenu mezi Brdem a Bunčem. Nemůžete ji minout, když půjdete po červené turistické trase nebo pojedete po cyklostezce z Bunče na Brdo. Skály uvidíte po pravé straně. O skále s touto výškou píšou na webu chriby.cz jako o Vylízané skále, ale nikde jinde nenacházím potvrzení. Vylízaná skála by měla být hned u Bunče, kde v minulosti návštěvníci vylízali (po hanácku: vylizt = vyšplhat) na blízké skalky, které nebyly zalesněné, aby získali "pěkné vyhled".
dostane tato skála svoje jméno?
7. Ocásek, 553,4 m.n.m. Konečně vrchol, který není spojen se hřbetem Vlčák - Brdo. Ocásek je nejvyšší horou jižní části Chřibů (děleno hlavní silnicí E50) a kdysi tu stávala i rozhledna. Byla údajně vysoká 47 metrů a byla sroubená z jedlových kmenů (8 pater). (Tu bych rád viděl, ale žádnou fotku jsem nesehnal.) Rozhledna byla kvůli bezpečnosti zbourána v roce 1956. Možná najdete na vrcholu malou jeskyňku nebo záznam z prvního měření výšky hory, r.1831. Nedaleko Ocásku se nalézá skalní Kazatelna. (Na obr. pohled dolů na Cimburk)
Kazatelna je skála níže na svahu Ocásku ve výšce 518 m.n.m. a po vykácení stromů je vidět na Vršavu, Cimburk, Střílecký hrad a Stupavu.
Pokud byste chtěli na Ocásku nocovat, nejbližší studánka na občerstvení
je dolů SZ směr na Stupavu 400 metrů.
8. Hrad, 551 m.n.m. je vrchol s příkrými svahy, souvisle zalesněný smíšenými listnatými porosty s převahou dubu. Pod vrcholem SV se nachází zřícenina Stříleckého hradu (522 m.n.m.). Asi 450 metrů od Stříleckého hradu směr SV najdete studánku Pod hradem.
pohled z vrcholku na zříceninu
Střílecký hrad a to, co z něho zbylo...
výhled ze zříceniny na sever (snad Velká Jívina)
nikdy nevysychající střílecká "studýnka" Pod hradem
9. Holý kopec, 548,3 m.n.m. se nachází v linii od Kozla a Ocásku po Buchlov a Břesteckou skalu (Komínek). Kopec je zalesněný dubo-bukovými porosty. Je vyšší než jeho "slováčtí sousedé" Buchlov s Barborkou. Ti ovšem mají na vrcholcích vysoké stavby, takže vypadají mohutněji (aspoň mně se tak zdá..). Na Holém kopci bylo hradiště z doby bronzové, ale žilo se zde naposledy ještě v 11.-12.století. Na vrchol nevede žádná turistická značka. Nejblíže je studánka na zelené tur. značce - Kamenná studánka a od ní je to do kopce asi 600 metrů. Více odkazuju na samostatný odkaz "PR Holý kopec".
10. Holý kopec, 547,8 m.n.m. se nachází poblíž modré turistické značky vedoucí ze Samoty (rest.) na Vlčák a to po 1 kilometru odbočíte doleva a už jen 200 metrů do kopce. Tento Holý kopec je rovněž v současnosti zalesněný. /Třetí Holý kopec 458 m.n.m. najdeme na jihu Chřibů poblíž Bradla na modré značce mezi Zavadilkou a Osvětimany, je řídce zalesněný buky a na vrcholku stojí turistický altánek. Celkem 4. Holý kopec 335 m.n.m. najdeme na severu Chřibů, je to smrkem zalesněný kopec mezi Slovanskými mohylníky Tabarky (1,2 km) a zelenou turistickou značkou s 0,5 km vzdáleným rozcestím Trávníček (je zde kryté posezení). Konečně 5. Holý kopec najdeme na mapě mezi Vlčákem a Pěknou horou, nadmořská výška neznámá, ale okolo 500 m. to bude - svažuje se do Smutného žlebu, na svahu jsou Zavěšené skály. (Zde na obrázku horní Zavěšené skály)
11. Komárec, 546 m.n.m. je vchol mezi Stříleckým hradem a Velkou Jívinou. Přímo z vrcholu fotku nemám, ale lezl jsem přes něj, když jsem šel mimo cesty ze Stupavy na Střílecký hrad. Nedaleko se nachází tzv. Ctiborův dub.
nějaká osamělá skála ve svahu od Stupavy
Ctiborův dub, torzo r. 2012
12. Buchlov, 510 m.n.m. je nejreprezentativnější horou Chřibů, neboť na sobě nese starobylý hrad. Na Buchlov se dostanete buď autem, po jedné cyklostezce, nebo šesti turistickými trasami. Sbíhají se sem od Buchlovic, Smraďavky, Hory sv.Klimenta, Vlčáku, Salaše i Velehradu. Podle Buchlova se také říká Chřibům někdy Buchlovské hory. Z hradu Buchlova je dobrý výhled, neboť v rámci každé prohlídky či samostatně lze vystoupat až na plochou střechu hradu a jste ve výšce 545 m.n.m. a to už je slušný výhled, zvláště na Slovácko.
13. Jílová, 544 m.n.m. se nachází na hřebenu Brdo - Budačina. Nevede sem turistická trasa. Nejblíž je to přímo z chaty Bunč směrem na jihozápad do kopce asi tak 600 metrů. V současnosti je tam zrovna vykácený kus lesa, takže vysílač na Jílové máte od Bunče stále před očima. Vysílač je viditelný široko daleko a kolem něj se vzmáhá mladý hustý les. Výhledy jsou jen náhodné a dílčí. Příjezdová silnice je od severu. Více na samostatném odkazu: "Jílová - okruh" barvy oranžové.
14. Bradlo, 543,4 m.n.m. je nejjižnější "pětistovkou" ve Chřibech. Bohužel na ni nevede "oficiální" turistické značení, a tak se snažili turisté z nedalekých Vřesovic, kteří od turistického rozcestníku "Koryčanská kaple" na modré značce vytvořili místní značení na Bradlo a na další zajímavosti. Cesta od rozcestníku na vrchol čítá asi 450 metrů. Na vrcholu najdete mj. pamětní tabuli k letecké havárii v roce 1952, která se na Bradle přihodila. Asi 1,5 km z Bradla na jih je zapomenutý hrad Ranšperk.
pomník 5-ti zemřelým
výhled z Bradla na Buchlov
posezení u Koryčanské kaple
voda z Chřibů nechutná špatně
15. Buchlov kámen, 535,5 m.n.m. je jeden z mála kamenů, ke kterým je značená trasa - tentokrát je to žlutý turistický chodník, který vychází z Chabaní a před Starými Hutěmi se posléze kříží s červenou trasou (Vlčák - Buchlov) a křížení se nazývá: "Buchlovský kámen, rozc." Takže tady se splést nemůžete. Již roku 1555 je zmiňovaný jako hraniční - mezi panstvím Buchlov a Velehrad. Více info o místu najdete na mém odkazu "Buchlovský kámen". Poblíž je i menší Malý kámen a kryté posezení.
16. Velká Ostrá neboli Železňák, 531,7 m.n.m. je nejzápadnější "pětistovkou" Chřibů a téměř skrze ni prochází červená turistická trasa ze Zavadilky do Bohuslavic (a dál do Ždánického lesa). Kuželovitý vrch je porostlý hlavně buky a javory. Za Velkou Ostrou směrem na Malou Ostrou je skalní útvar Kalíšek. Asi 350 metrů SV od vrcholu najdete studánku Železňák.
17. Jeřabčina, 528,5 m.n.m. je 15 metrů vysoká skála, která není přímo u turistické trasy, nicméně je dobře vidět z červené trasy Brdo - Bunč po pravé ruce. Dá se k ní dojít od "Bunč, rozcestí" směrem na jih asi 350 metrů. Je odsud pěkný výhled na Brdo. Skála je v KČT mapách nazývána Vylízaná skála, ale to je název sousedního a mnohem známějšího skalního uskupení směrem k Bunči. Studánka U lvích hlav se odtud nachází 550 m JZ směrem a to při zelené turistické trase.
u lvích hlav se jistě osvěžíte
18. Komínské skály, 523 m.n.m. jsou nejsevernější "pětistovkou" ve Chřibech. Komínky mají zajímavou novodobou historii, více viz v mých odkazech. Na skály se dostanete snadno, neboť sem vede odbočka z červené trasy Bunč - Halenkovice. Skalní úsek je dlouhý asi 500 metrů a kde zrovna nejsou stromy, tam jde krásně vidět daleko na východ. Můžete jít po skalním hřbetu dál a pokračovat na skály "Záskalí" až sejdete do Kudlovické doliny k restauraci.
pohled z Komínků na Buchlov
19. Bunč - Vylízaná skála, 520 m.n.m. Po pravé straně zelené turistické cesty z Bunče na Salaš, naproti chatařské osady, se zvedá pískovcová skála ve směru východ - západ do výšky 520 m.n.m., v délce asi 500 metrů. Na začátku 19. století byla skála dobře viditelná a byl z ní nádherný rozhled po krajině. Lidé na ni vylézali a proto ji nazvali "Vylízaná skála". "Vylizt tam a zkóknót to". Fotku zatím nemám, ale kdysi jsem tam při vandru spal. Pokud nemáte pitné zásoby z Bunča, tak studánka s chřibskou vodou se nachází 150 metrů, je mezi skalami a bunčskou chatou na modré turistické značce.
studánka Kubitova u Bunče
20. Kozel, 517,7 m.n.m., se nachází na samém začátku hřebene, který pokračuje na Ocásek a na Buchlov. Z horních pater rezervace lze spatřit Cimburk. Nejvyšší kóta je sice 517 metrů, ale kousek níž už zůstává jenom samostatná skála - přírodní památka - 22 metrů vysoká. Hodně sem chodí horolezci. Nejbližší studánka je asi 300 metrů směr na Kazatelnu po červené značce - U mísy. U Kozla je i skála Malý kozel a spočinete v novodobém přístřešku s ohništěm. O Kozlu se zmiňují i pověsti, zvláště ve spojení s nedalekým hradem Cimburk.
Malý Kozel
studánka U mísy je 300 metrů na východ stále po červené značce,
vydatný pramen
21.a 22. Velká a Malá Jívina, 519 a 517 m.n.m. se nachází na hřbetě od Samoty (rest.) na Střílecký hrad - modrá značka, hned jak ze Samoty přejdete lávku přes E50, tak po 300 metrech odbočíte doprava na menší vyvýšeninu a půjdete ještě 130 metrů do kopce - to je Malá Jívina. Velká Jívina, je podél modré trasy sousední, asi 350 m, vzdálený kopec. Za Velkou Jívinou narazíte na Ctiborův dub. Foto vrcholů se nepodařilo sehnat. Dávám k dispozici jiné - hraniční patník, asi 400 metrů JZ od vrcholu na křižovatce cest (asi i panství).
23. Špidlák, 515,1 m.n.m. (někdy též: Špičák) je skalnatý zalesněný vrch, na který nevede turistická cesta a nachází se vpůli cesty (vlevo od) zelené turistické cesty mezi Zavadilkou a Horou sv. Klimenta (dnes součástí tzv. Svatojakubské cesty). Nejbližší studánka je 600 metrů SV u Pěti žídel. O dobytí vrchu najdete více v oranžovém odkazu: Okolo Špidláku
pramen v osadě Pět žídel
24. Rozštípená skála, 515 m.n.m. se nachází na hřbetu Bradla, asi 300 metrů místním značením od Koryčanské kaple.
25. Na Pahrbu, 512,4 m.n.m. je vrcholek na modré turistické hřebenovce, která vede od Samoty (rest.) a Stříleckého hradu a za Pahrbou klesá hřbet přes Chlum (469 m.) do Lískovce a Koryčan. Vrchol je zalesněný s menšími průseky.
pohled od Střílek
Pahrb (nebo Pahrba) v zimě...
26. Barborka (Modla), 510 m.n.m. je nejvýchodnější "pětistovka" Chřibů. I sem vede turistická značka, a to zelená. Na jižní straně jsou skály, horolezecké terény. Dnes stojí na vrcholu kaple svaté Barbory s některými náhrobky buchlovských pánů. Když je letní sezóna, dá se z prvního patra kaple dívat skrze okna na Slovácko. Zajímavá je stálá výstava obrazů ze Chřibů. (I když přísně vzato jsou nejvýchodnější zase Komínky, ale, vzhledem k situaci Chřibů JZ-SV, my na Uherskohradišťsku vnímáme z východních Chřibů mnohem víc "pětistovky" tři kopce: Holý kopec, Buchlov a nejvýchodnější z nich je Barborka. Brdo je víc na východ než třeba Holý Kopec, s Buchlovem tak stejně a všechny 500 na sever od Brda jsou zároveň i východnější než Barborka - to mi tak nikdy v Boršicích nepřipadlo)
pohled na východní stranu Chřibů od Uh.Hradiště - Sadů
skály pod Barborkou
kaple sv. Barbory s výstavou o Chřibech
27. Čertova skála, nebo "Kulatina", 504 m.n.m. Velká skalní stěna, přírodními podmínkami zbarvená. Od Hory sv. Klimenta je to přímo lesem mimo cesty 1 km jihovýchodně je vrchol 504 m. Dalšího půl km je tzv. Zikmundova skála. Nejbližší studánka je Gorazdova studánka pod Horou sv. Klimenta. Kromě Zikmundovy skály na svazích kopce najdete Babu, Vrtalku, Pilařku a další skalní útvary - vše mimo turistické cesty. Ze Zikmundovy skály je hezký výhled na Buchlov.
Výhled ze Zikmundovy skály směrem na Buchlov
zimní skála Baba
Gorazdova studánka
28. Hroby, 502,5 m.n.m. je jedním z mnoha míst, kde se hledal dosud nenalezený hrob svatého Metoděje. Nově je udělána odbočka ze zelené značky mezi Ocáskem a Stupavou (- Staré Hutě, bus). Je zde výhled na Stupavu. Spatříte zemi spřeházenou po výkopech. Při zelené značce je menší přístřešek, něco jako zastávka autobusu. Pro vodu musíte jít 900 metrů směr JV až na červenou turistickou značku, kde je studánka u cesty směrem na Pilu po pravé straně.
29. Vršava, 500,4 m.n.m. se nachází přímo na zelené turistické trase mezi Koryčany a hradem Cimburekm. Stávala zde osada patřící ke Koryčanům okolo bývalého panského ovčína. Osada však zanikla a na jejím místě zůstala jen panská myslivna, sídlo koryčanského revírníka. Nyní je dům a okolí v soukromých rukou. Nachází se zde kamenná studna krytá dřevěnou nástavbou. Asi 400 metrů JV se nachází Pečínkova skála opředená pověstmi o úkrytu loupežníků s vůdcem Pečínkou.
Když si dáte pečínku, pak ji můžete zapít ve studánce "Paní", která je 900 m JV.
Sem chodili pro vodu i páni z Cimburka, neboť na nedalekém hradě nebylo vody.
30. Stoličky, 500 m.n.m. je kopec svažující se do obce Stupava od západu. Nejvyšší část je zalesněná, ale louky sahají poměrně vysoko a je z nich hezký výhled až na Barborku, Buchlov, Holý kopec a další východní vrcholy Chřibů. Foto přímo z vrcholu nemám.
Shrnutí: Další vrcholy, které mají přes 500 m. jsou bezejmenné a většinou jsou podcelky již zmíněných vrcholů. Přesto, pokud se objeví nějaký zajímavý, tak ho přidám. Překvapilo mě, že na "500" nedosáhla Hora sv.Klimenta (461 m.), Břestecká skála s Komínkem (455 m.) nebo hrad Cimburk (421 m.+ věž) Časem další zjištěné skály nebo kóty přibudou. Nejvyšší pětistovka Chřibů je Brdo, nejreprezentativnější Buchlov, dále podle světových stran - nejsevernější jsou Komínské skály, nejjižnější Bradlo, nejzápadnější Velká Ostrá (Železňák) a nejvýchodnější Barborka. Barborka de facto není, ale vysvětlení je u ní srozumitelné, myslím. Aspoň pro nás, kteří žijeme na východní straně Chřibů.
Mohl by být ještě jeden kopec absolutně nejvýchodnější pětistovkou Chřibů, a to je:
31. Kozinec, 494 m.n.m., kdyby se postavila malá 6-metrová rozhledna na tomto vrcholu, pak by se zařadil mezi 500-ky a současně by byl nejvýchodnější pětistovkou. Výhled je z této kóty znamenitý. Skrz vrcholek vede červená i modrá turistická značka a je zalesněný. Pod pásmem lesa jsou výhledy moc pěkné.
Kdysi jsme tu byli s dětmi u Košíků na táboře. Bylo vedro a při pochodech jsem šetřil vodu hlavně pro ně. Po návratu z tábora jsem dostal ledvinovou koliku z nedostatku pití, to mně řekli dochtoři v UH. Tož už si dávám pozor.
studánku najdete na modré značce severně od Kozince, asi 0,3 km přes rozcestí Sypčiny
A pozor - myslím, že tato voda chutnala mírně po záprtkách, tudíž - síra
