Po Buchlovu a Cimburku třetí hrad ve Chřibech. Spíše nepatrná zřícenina s dobrým výhledem na západ od Chřibů (slušná výška 522 m.). Toto místo je mi sympatické. Není tu moc lidí a vždycky jsem měl hezké počasí a krásný výhled. Jednou jsme tu s Juřicou nocovali. Paráda. Jen je mi líto, že se kromě amatérských hledačů pokladů nikdo o hrad nezajímá. Zdivo zarůstá a rozpadá se. Kdyby byl hrad nějak patrný - věž s vlajkou, či rozhledna - určitě by šel vidět široko daleko, něco jako Buchlov na druhé straně Chřibů.
Hrad Střílky je poprvé připomínán roku 1261, kdy se po něm píše kastelán brumovský Smil ze Střílek, zakladatel vizovického kláštera. Další osobou s tímto přídomkem a snad i majitelem hradu je Petr Puklice ze Střílek (1263). Roku 1321 se již výslovně vzpomíná hrad (castrum Strilk) v držení Jindřicha ml. z Lipé. Nedlouho nato se stává majitelem Albert z Tovačova a po jeho smrti syn Ctibor z Cimburka, který jej prodal roku 1358 za 3600 kop grošů moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Roku 1406 obdrželi hrad lénem od markraběte Jošta Hechtové z Rosic. Ti jej pak drželi s výjimkou husitských válek, kdy si král Zikmund při odevzdávání Moravy markraběti Albrechtovi v roku 1423 vymínil střílecké zboží pro sebe. Roku 1460 přešel majetek na jejich příbuzné, pány z Lichtenburka. Tito jej prodali roku 1480 pánům z Ojnic. V této době náležel k hradu následující majetek: městečko Střílky, vsi Brankovice a Malenky, pusté vsi Olšovec, Strabišov a Lněník a části vsí Žeravic a Hruškovic, pustý rybník na Stupavě (říčce) a mlýn v Čermákovicích u Koryčan. Roku 1486 je připomínána hradní kaple s kaplanstvím.V následujících letech však již hrad ztratil svou důležitost a pustl, správa panství byla přenesena do městečka Střílky. Roku 1542 kdy se panství nacházelo v majetku Václava z Boskovic, který je získal sňatkem se již hrad výslovně nazývá pustým.
podívejte na ten výhled!!!
Z původního gotického hradu se dochovaly jenom nepatrné zbytky zdí a v terénu patrné obranné valy. Zajímavým stavebním prvkem byla existence předsunutého opevnění spojeného s vlastním hradem opevněným spojovacím krčkem. Analogii obdobného řešení je možno hledat v podobné fortifikaci hradu Kalicha. Podle M. Plačka vzniklo toto opevnění zřejmě bezprostředně po dobytí Uhry roku 1468 v rámci obnovy hradu.
Zbytky štítové zdi a k ní navazující fragment válcové věže nejsou zdaleka jedinou zachovanou zděnou částí. Na severu jádra lze ještě nalézt nepatrné zbytky stěny paláce, která ještě před nedávnou dobou měla délku 10 m a stála do výše druhého patra. Při těžbě dřeva však byla zničena, což mimo jiné svědčí o bezohlednosti lesních dělníků. Větší fragmenty zdí neznámého objektu či hradby lze nalézt také na východní straně v horní části jádra. Zřejmě jde o amatérský výkop poměrně velkého rozsahu.
