Předmět ochrany: Stanoviště teplomilných druhů rostlin, nejsevernější lokalita hadího mordu nachového (Scorzonera purpurea) na Moravě. Z motýlů zde žijí běžnější druhy jako přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) a běloskvrnáč pampeliškový Amata phegea.
Přástevník kostivalový
Přírodní památka Bralová představuje výslunnou křovinatou stráň na mírném východním až severovýchodním svahu kóty Bralová (400,6 m n. m.) se sklonem asi 10 stupňů a zbytkem pískovcového lomu na úpatí Chřibů. Nachází se 2 km jihozápadně od obce Střílky, nedaleko silnice ze Střílek do Koryčan. Vyhlášeno 7. 5. 1953!!! Celková výměra: 0,8491 ha.
Běloskvrnáč pampeliškový
Hlavním důvodem ochrany je zachování teplomilné travino-bylinné vegetace ze svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Na severní hranici svého rozšíření zde roste hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), jeho populace však není příliš početná, čítá několik málo desítek rostlin. Na lokalitě dominují v bylinném patře další xerotermní druhy, např. modřenec chocholatý, zvonek moravský (Campanula moravica), vítod větší, pipla osmahlá, rozrazil klasnatý, škarda smrdutá, rukevník východní, vrabečnice roční.
mapka výskytu Zvonku moravského - campanula moravica
jediná dvě místa: Křéby a Bralová
Na suti v bývalém lomu roste užanka lékařská, na chrpě čekánku cizopasí záraza větší. Ze vstavačovitých se zde po určitou dobu vyskytoval vzácný rudohlávek jehlancovitý, od roku 1988 již nezjištěn (nejbližší populace se nacházejí až v Bílých Karpatech v okolí Radějova). Dále zde rostou dožívající třešně, z prostoru lomu se v minulosti rozšiřoval trnovník akát, dnes lom zarůstá jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). V bohatém keřovém patru převažují ptačí zob, slivoň trnka, ostružiník sivý, brslen evropský a růže šípková.
zvonek moravský - campanula moravica
Po entomologické stránce se jedná o velmi dobrou stepní lokalitu jak v kvalitě, tak i kvantitě zjištěného hmyzu. Asi 30 % všech druhů brouků tvoří čeleď střevlíkovitých (Carabidae) s typickým vzácnějším stepním střevlíkem Olisthopus sturmii a dalšími vzácnějšími druhy, jako jsou např. Nothiophilus rufipes, Cymindis angularis a Cymindis humeralis. Kolem 60 % brouků tvoří drabčíci, 5 % nosatci. Byl zde nalezen také vzácný skrytě žijící brouk Choleva paskoviensis z čeledi lanýžovníkovitých (Leiodidae).
V minulosti byl na části území malý pískovcový lom, na stráni byl extenzivní sad s třešněmi. Území je ohrožováno hlavně dvěma negativními vlivy, které představují největší nebezpečí pro rezervaci: splachy z okolních zemědělsky obdělávaných pozemků a šířením akátu. Celá rezervace je v rámci plánu péče pravidelně ručně kosena (travní společenstva v srpnu) a jsou odstraňovány náletové dřeviny jako akát, jasan, bez černý.