Jednou z osobností Chřibů je bezesporu Jiřík, poustevník na Klimentku. Hora svatého Klimenta lákala odjakživa poustevníky. Už Cyril s Metodějem vyhledávali spíše samotu - právě zde. Po nich snad jejich žáci. Ve středověku pak Augustiniáni - eremité (poustevníci). Samostatného poustevníka známe jen jednoho, a to právě Jiříka Smetanu, který přišel těsně po odchodu augustiniánských mnichů. O dalších nevím, byť možná nějací byli. Jméno jiného poustevníka jménem Ivan je zmiňováno ve dvou legendách. Jeho činnost je však datována do doby těsně před příchodem augustiniánů eremitů.

Poslední zmínka o augustiniánském proboštu Petrovi pochází z roku 1446, kdy ještě bydlel ve své vřesovické rezidenci. V té době (kolem r.1450) se v Osvětimanech narodil Jiřík Smetana. Jiřík pocházel z vladycké rodiny Smetanů, která přišla na Moravu z českých Tuřenic počátkem 15. století. Smetanové vlastnili v Osvětimanech tvrz a zde se Jiřík narodil a vyrůstal. Jiříkův otec se jmenoval Vavřinec Smetana a matka Kateřina z Ojnic. Starší bratr a dědic tvrze se jmenoval Jan. Jiřík byl patrně druhým v pořadí a jak to ve středověku chodilo, směřoval k duchovnímu povolání. V době uherských nájezdů za česko-uherské války však zemřel jak otec, tak i bratr a Jiříkovi připadla tvrz i Osvětimany. Snad to byly také zlé zážitky z války, jež vedly Jiříka k tomu, aby se odebral do Chřibů a v tichosti lesů sloužil Bohu na Hoře svatého Klimenta. Koncem 15. století je zde již uváděn jako poustevník. Roku 1500 předal svůj majetek Protivcovi ze Zástřizl, majiteli Buchlova. Tím také končí rod Smetanů.

Celý chřibský region byl česko-uherskou válkou silně poškozen a ekonomicky velmi zeslábl. Návrat augustiniánské mnišské komunity do Vřesovic, případně na Horu svatoklimentskou, byl zcela zbytečný, protože by se z výnosů svých poničených statků nebyla schopna uživit. Avšak hora jim patřila po celou dobu Jiříkova života... Možná jim tam dělal jakéhosi správce? Teprve roku 1577 byla Hora svatého Klimenta spolu s Vřesovicemi a Ranšperkem prodána stále chudnoucími augustiniány královskému městu Kyjov.

Jen ztěžka můžeme odhadnout, co vše ještě zbylo z původního kláštera a kaple za Jiříkova života. Nepochybně ale sloužila ještě počátkem 16. století kaple a snad i některá z dřívějších obytných budov. Archeologické nálezy z hory svatého Klimenta ve skutečnosti dokládají, že život ve starých klášterních zdech zcela vyhasl až v průběhu 16. století. Pak je zde ještě jeden velmi důležitý nález. Jak uvádí Hrubý ve své práci, roku 1691 byl v někdejší klášterní studni (dnes již zasypané) nalezen zvon odlitý již roku 1521. Zvon byl později umístěn v kostele svatého Havla v Osvětimanech. (Do dnešní doby se nedochoval...) Znamená to, že se pomýšlelo na opravu některých částí klášterního komplexu? Mohl snad nechat odlít zvon poustevník Jiřík Smetana? Teoreticky je to přípustné. Jen nesmíme zapomenout, že roku 1521 bylo již Jiříkovi kolem sedmdesáti let.

Snad byl zvon odlit až po Jiříkově smrti. Možná chtěli místní opravit kapli a zavěsit v ní zvon, který by jim připomínal Jiříkův poustevnický život.

sepsáno podle knihy Svatý Kliment u Osvětiman v zrcadle dějin - autoři Michal Baščan, Jiří Jilík, Bořek Žižlavský