Jo, ptám se, kde je dávná sláva Starého Města? Vždyť ani náměstí nemajú, ani pořádný kostel. Šak už se na tom pracuje, pravda...  a dr.Galuška? Ten se furt rýpe v zemi.


Na staveništi Památníku Velké Moravy ve čtvrtek 4. září 2008 odkryl bagr stavební firmy kostru člověka z 9. století. Zhotovitelem stavby je firma HSK spol. s r. o. Uherské Hradiště, stavbyvedoucí Zbyněk Rak.
Na místo byl přivolán archeolog Luděk Galuška a jeho dlouholetý pomocník Ján Leško, kteří zakrátko objevili i druhý hrob. Kosterní pozůstatky byly umístěny nad sebou, nahoře byly ostatky muže a pod ním ležela menší kostra ženy. V předchozích letech bylo v této lokalitě nalezeno 1944 hrobů z období Velké Moravy, mnoho jich však bylo zničeno při nikým nekontrolované stavební činnosti před desítkami let.
Velké překvapení čekalo Luďka Galušku při podrobném ohledání lebky o několik dní později. V lebeční dutině zcela nečekaně objevil zlatý gombík, zdobený granulací.
Další nález kostry muže byl učiněn 2. září v Jezuitské ulici na pozemku pana Petra Kroči. Také zde se jednalo o hrob z období Velké Moravy.
Staré Město patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám České republiky. Spolu s Uherským Hradištěm patří svou rozlohou k největším sídlištím Velkomoravské říše, i přestože toto území není zdaleka probádáno, protože je stále obydleno.  V roce 1949 byly v lokalitě Na Valách nalezeny, pozůstatky základů kostela z 9. století, na starém pohanském pohřebišti ze 7. století. 
Na tomto místě stojí nyní Památník Velké Moravy - muzeum. Doporučuju shlédnout. Výzkumy pod vedením dr. L. Galušky v současnosti pokračují, přestože jsou komplikovány hustou novodobou zástavbou.  Památník Velké Moravy nabízí doklady o vysoké řemeslné, ale i duchovní úrovni tehdejších Slovanů: nálezy tavicích pecí, nářadí, keramiky, zbraní, šperků a pozůstatky zděné architektury. Veřejnosti volně přístupná je národní kulturní památka, archeologická lokalita Špitálky, kde je možno spatřit část základů podélného kostela z 9. století.
Významnou památkou Starého Města je římskokatolický farní kostel sv. Michaela, který se nachází uprostřed hřbitova. Je to pozdně románská stavba podélného typu z 1. poloviny 13. století. Původní stavba byla zaklenuta a přestavěna roku 1734. Ve vnitřní části kostela byly objevena část základů okrouhlé velkomoravské rotundy z 9. století. Tato rotunda byla vlastnickým kostelem správce města nebo vladaře, protože v její blízkosti byly nalezeny pozůstatky základů paláce velmože. Hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele je pozdně románskou kaplí, původně kostnicí z poloviny 13. století.
V současné době se pracuje na realizaci archeologické stezky pro pěší i cyklisty, která by spojovala nejvýznamnější archeologické památky. Archeologická stezka směřuje k Velehradu a má tři odbočky – k Památníku Velké Moravy, na tzv. Špitálky, a lokalitě z doby kamenné -na Špílově. Ze všech tří lokalit by mohla vzniknout návaznost na okolní obce a jejich dominanty. Archeologická stezka by měla být o délce čtyř až pěti kilometrů.

A já jsem z toho Mojslav.