Cetechovicemi jen občas projíždím autem, když mířím do Zdounek a na Bunč. Mám někde doma fotku, jak můj děda pomáhá při opravě cetechovického zámku - za komunismu v něm sídlily řeholní sestry. (Dnes opět rodina bývalých majitelů Šimonů.) Netušil jsem však, že Cetechovice měly svůj mramor. Tož, to sú už jak ti Taliáni, pravda - nebo, jak sa říká: Vlaši.
Cetechovský mramor
Cetechovice leží v nadmořské výšce 326 metrů, na západním svahu Chřibů. Po hřebenu okolních chřibských hor vede cesta, která dělí cetechovský les od buchlovského lesa. Kopce nad Cetechovicemi se nazývají Špílberk, Pláňava, Jankův kopec, Brdo (587 m n. m.). V katastru obce se nacházejí ložiska vápence, kamene drceného a kamene štěpného. Těžil se i velmi kvalitní mramor zpracovávaný na chrámové sloupy. Odtud pochází název místní skály - Mramůrka. Nad obcí vedle skalního útvaru Mramůrka se nachází Studýnka Panny Marie. Pramen, který nikdy nevysychá a zásobuje celou obec vodou. Z druhé strany kopce pramení voda zásobující Chvalnov. Ze západní strany se tyčí kopec Chlum.
Asi roku 1680 byly nedaleko obce odkryty mramorové lomy do nichž byli povoláni na práci dělníci z Itálie (odtud se obyvatelům Cetechovic dodnes říká "Taliáni"). Cetechovský mramor si ve své době vysloužil značnou proslulost. Olomoucký biskup tehdy dal vyrobit portály v kroměřížském zámku a všechny veřeje jeho dveří. Z cetechovského mramoru byly zhotoveny také některé oltáře pro olomoucký dóm, pro kostel sv. Jakuba v Brně, na Sv. Kopečku u Olomouce, v Dubu na Moravě, morový sloup v Uherském Hradišti (viz foto) a mnoho vlašských krbů pro šlechtické domy ve Vídni.
Byli z něj vytesány sochy a balustráda pro hřbitov ve Střílkách.
Bylo to v 17. století, kdy vesnici zastihl mor, všichni vymřeli a hrabě potřeboval lidi na práci. Měsíce jezdil po okolí a sbíral sedláky i nevolníky, nové osadníky, pro své panství. Byli to lidé převážně z Valašska a od té doby se zde zachovaly některé prvky valašského nářečí.
Nejpěknější jsou mramory, tvořené kombinací červené a žluté barvy s bílými žilkami kalcitu. I když zdejší nálezy nedosahují kvality krystalovaných ukázek z mnoha jiných, daleko více proslulejších lokalit, zaslouší si kdysi slavná lokalita Cetechovických mramorů alespoň připomenutí, než bude zcela zaniklá.
Lomy dnes
Lom č.1
V katastru obce Cetechovice u Střílek se vyskytuje zvláštní anomálie v jinak mineralogicky málo zajímavých Chřibech, tvořených vnějším Magurským flyšovým pásmem, které je složeno převážně z pískovců (vápnité, křemito-vápnité, glaukonitické nebo arkózové), v menší míře z jílů, jílovců, slínů, slínovců, břidlic a slepenců. Jedná se o pozůstatek jurského moře z období zhruba před 120 miliony let, které tvoří cetechovické bradlo mezi Střílkami a Zdounkami.
Barevnost mramoru je způsobena příměsí sloučenin železa. V mramoru se objevují bílé žilky, což jsou kalcitem vyhojené trhlinky, vyvolané vrásněním.
Všechny 3 lomy navštívíte z Cetechovic po modré turistické značce, která nejprve vede po polní cestě a dále navazuje na lesní cestu. Kamenolom č.1 se nachází asi 500 m východně od obce na kraji lesa vlevo od této cesty. Po mramoru zde už není ani památky, všechen byl vytěžen, stejně jako ve zbylých 2 lomech. Stěny lomu jsou tvořeny pouze magurským pískovcem.
Lom č.3 je zčásti zatopen. Tento lom je pro nálezy mramorů v nejzachovalejším stavu. V korytě potoka, který zde protéká, a také pod stěnou lomu je možno najít Mramory. Ty jsou ale značně zašlé a potáhlé sloučeninami železa a vápníku.
