| Chřiby - Křéby u Prasklic |
|
| |
|
|
Západní výběžky karpatského oblouku - Litenčické pahorkatiny - se zde nazývají Křéby (to jak Hanáci zhyzdili hezký název Chřiby) a značí "hrby", kopce. (Nebo povídka J.Spáčila "Mlýn pod Kříbem" na hanácké, severní straně Chřibů u Velkých Těšan.). U obce Prasklice naleznete chráněnou oblast přírodní a se stejným jménem na vedlejším kopci poutní mariánské místo. Je to zatím nejzápadnější místo mnou monitorované chřibské oblasti a kdo ví, jestli sem ještě patří - no, já myslím, že jo. Místní lidé se hrdě hlásí, že patří ještě ke Chřibům. Uvidíme, zda se obnoví tradice lidových poutí. Toto poutní místo mě dost zajímá a jestli zde bude nějaká větší pouť, uvidíte zde moje fotky. Škoda, že je zrušená železniční trať, která vede hned pod Křébama (Morkovice-Nezamyslice) a která teď smutně zarůstá trávou.
Národní přírodní památka Křéby představuje tři ostrůvky výslunných travnatých strání s převážně jižní expozicí, se skupinkami keřů a stromů, v zemědělsky intenzívně využívané krajině. Je situována na pravém údolním svahu potoka Tištínka, v rozpětí nadmořských výšek 228 až 277 m, na rozhraní mezi Vyškovskou bránou a Litenčickou pahorkatinou, asi 0,7 km východně od Koválovic u Tištína a 1,7 km severně od obce Prasklice. Pro tuto oblast je charakteristický mírně zvlněný reliéf a široká údolí.
Novou etapu života křébských vršků začali kněží dne 13.9.2008, kdy byla znovu požehnána nová kaplička a obnovena poutní tradice. Obnovené poutní místo bude znovu připraveno pro poutníky, kteří zde budou čerpat pomoc a útěchu, stejně jako naši předkové.
Z historie poutního místa Křéby u Prasklic:
V roce 1715 nechal baron František Ferdinand Sak, svobodný pán z Bohuňovic, majitel morkovského panství, postavit na Křébech nedaleko Prasklic poutní kapli Panny Marie Ochranitelky jako dík za odvrácení moru, který zasáhl Moravu od 1. května až do konce měsíce září roku 1714. Původní kaple pojala asi 150 lidí. Nad oltářem visel obraz Panny Marie, vyšitý na hedvábí. Ke kapli brzy přicházela velká procesí poutníků z celého okolí. Mnohé dary poutníků svědčily o tom, že Panna Maria vyslyšela jejich prosby. Křébské poutní místo se stávalo čím dál známější a vyhledávanější a množství poutí se zvyšovalo. Proto zde bylo v roce 1772 zřízeno lokální kaplanství podřízené farnímu úřadu v Morkovicích. Kaplan bydlel přímo v Křébech, ke kterým ještě patřily čtyři domy se svými obyvateli. Z původní kaple se stala sakristie a nový kostel, v němž mohlo být více než 400 lidí, vysvětil 13.9.1778, v den Jména Panny Marie, generální vikář z Olomouce. V tento den zde byl také slavnostně umístěn obraz Panny Marie Ochranitelky, později nazvaný Panny Marie Křébské (na fotce). Na žádost hraběte Braidy a morkovského faráře povolila konzistoř dne 19.1.1778 sloužit kněžím mše svaté nejen v neděli, ale i ve všední dny.
Osvícenská politika císaře Josefa II. na konci 18. století však vedla ke zrušení tohoto oblíbeného poutního místa. Kostel byl v roce 1787 úředně uzavřen a poutní místo z císařské vůle zrušeno. Uzavřením kostela došlo k ohrožení památného obrazu Panny Marie. Z toho důvodu prohlásil hrabě Braida, že obraz kapli pouze zapůjčil, a tak mu bylo dovoleno, aby si ho vzal zpět. Hrabě tak učinil a nechal obraz se slavnostním průvodem přenést z křébské kaple do farního chrámu v Morkovicích. Zde se těšil ještě celé devatenácté století velké úctě. Mnozí poutníci, kteří dříve chodili na Křéby, se přicházeli k tomuto obrazu modlit do Morkovic.
|
| Celkem bylo 246231 visitors (609541 hits) zde! |
|
|
|
|
