Chřiby - Podbuchlovské nářečí
 

Vitejte
CHŘIBŠTÍ VELIKÁNI
ZÁPISKY Z VANDRU
Turistické známky
Hrad Buchlov
Hrad Cimburk
Hrad Střílecký
Hrad Ranšperk
Adamova rokle
Břestecká skála
Budačina skála
Buchlovský kámen
Gavendova skála
Jeřabčina skála
Kalíšek skála
Kazatelna skála
Komínské skály
Kozel skály
Miláčka skály
Moštěnské kameny
Osvětimanské skály
Pečínkova skála
Trpasličí město
Vlčí jámy - Skalky
Zikmundova skála
Modrá - rozhledna
Brdo - rozhledna
Hýsly - rozhledna
Vážany - rozhledna
Těšánky - rozhledna
Polešovice - rozhledna
Salaš - rozhledna7
Barborka
Hora svatého Klimenta
Koryčanská kaple
Metoděj chřibský
Poutní cesta Velehrad
Růžencová cesta
Roštínská kaple
Velehradská bazilika
Bukovanský mlýn
Mlýn Velké Těšany
Větrný mlýn v Jalubí
Archeoskanzen Modrá
Kameny na Šindelné
Králův stůl
Podbuchlovské nářečí
Sklepiska
Tabarky - mohylník
Veligrad-Staré Město
Boršice
Koryčany
Zdounky
Salaš
Baťův kanál
Dlouhá řeka
Smraďavka - Leopoldov
Smraďavka - Čeložnice
Zdravá voda Koryčany
Slanica - Napajedla
Živá voda Modrá
PP Bralová
Ctiborův dub
PR Holý kopec
PP Ježovský lom
Křéby u Prasklic
PP Losky - hliniště
Malíkova lípa
PR Moravanské lúky
Sekvojovec - Chabaně
PP Včelín - lesostep
Bunč - restaurace
Kamínka - kemp
Samota - motorest
Relaxx Čeložnice
hospoda Na srubu
Kudlovská dolina chata
Kameňák - hospoda
Pod Břesteckou skalou
Zikmundov - penzion
Bradlo
Divocké údolí
Jílová - okruh
Kršle - Vrše
Na Pile
Sklepisko - kaplička
Okolo Špidláku
Vlčák - rozcestí
Vršava
Zavadilka
Buchlovický zámek
Tupeská keramika
Cetechovský mramor
Medlovský porcelanit
Žlutava kamenolom
Střílecký hřbitov
1. Běžkařská trať
Stupavská sjezdovka
Břestecká sjezdovka
Osvětimany sjezdovka
Balon nad Chřiby
Výlety do Starých hor
Kola Chřiby
Moje video
Farma Žlutava
Grunt Galatík
Hipocentrum Koryčany
Ranč Kostelany
Ranč Nevada
Ranč Rovná
Stáj Aryman
Statek Zikmundov
Poustevník Jiřík S.
Poustevník Ivan
PĚKNÉ STUDÁNKY***
PĚKNÉ STUDÁNKY**
PĚKNÉ STUDÁNKY*
LETECKÉ POMNÍKY
PARTYZÁNSKÉ STOPY
BOUDY NA SPANÍ
Naučná stezka PO HRANICI
Návštěvní kniha


Morava, krásná zem!

Tak přesně tak mně zobák narostl. Podotýkám jen, že toto nářečí je dobře patrné na soklech křížů a soch z doby barokní. Schválně se někdy začtěte.
Převzato z čas. Malovaný kraj

(Ne)zapomenuté nářečí buchlovského podhůří
 
„Strejčka“, který „majou psejčka pod vozejčkem“, dnes již „řejkat“ téměř neuslyšíte. V současnosti už bohužel jen málokdo ví, že oblast buchlovského podhůří byla v minulosti charakteristická velmi specifickým dialektem.V úzkém pásu území, který se táhne od Babic až po Ořechov, se totiž mluvilo tzv. dolskými nářečími. Po druhé světové válce je prof. Jaromír Bělič ve své knize Dolská nářečí na Moravě označil za nejstarobylejší v této části Československa. Specifické je, že tvoří pomyslnou přechodovou linii mezi nářečím východním, tedy slováckým a západním, tedy hanáckým.
 

„Právě díky tomu, že se na tomto území střetávala dvě velmi silná nářečí, ustálila se v dolské oblasti velmi unikátní a v dané oblasti různorodá nářečí, která byla často přehlížena, uměle přiřazována do jedné či druhé oblasti, či dokonce označována za nářečí neautentická. Opak je však pravdou a právě dílo univerzitního profesora Jaromíra Běliče, které vznikalo přímo v terénu, je toho jasným důkazem,“ uvedl v květnovém rozhovoru v Nedakonicích Michal Dvouletý, předseda Spolku Svatopluk Nedakonice, který se pustil ve spolupráci s folkloristou Miroslavem Jestřabíkem do mapování nářečí v buchlovském podhůří. „Rozsáhlé území Dolska je totiž rozděleno do několika nářečových typů, z nichž do první, nejzachovalejší skupiny patří obce Babice, Boršice, Huštěnovice, Jalubí, Kostelany nad Moravou, Nedakonice, Ořechov, Polešovice, Traplice, Tučapy, Tupesy, Vážany a Zlechov,“ vykresluje lokalitu Dvouletý.
 
Nejcharakterističtějším znakem nářečí v těchto obcích je užívání dvojhlásek „ej“ a „ou“. Například „pršej na šejny“, „tetička řejkajou, že majou třejsku v malejčku“, „děcka se učijou ve škole čejst“ a podobně. „Avšak toto nářečí je již takřka zcela zapomenuto. Nejen, že se najde pouze málo pamětníků a starousedlíků, kteří by používali alespoň část tohoto nářečí, ale navíc se mezi obyvateli těchto obcí vytratilo povědomí o tom, že žijí v nářečově zajímavé oblasti,“ dodal Michal Dvouletý, který proto rád přijal iniciativu folkloristy Miroslava Jestřabíka k vydání publikace, jež by zachytila nejen krásu zmíněného dialektu v buchlovském podhůří, ale také více než sto, často neznámých, lidových písniček. „Když jsem se začínal zajímat o zápisy písniček z této uzavřené oblasti, zjistil jsem, že například v Poláčkových Slováckých písničkách tam z mnoha set není z této lokality zapsaná jediná. Stejně tak u Bartoše. Několik písniček jsem objevil pouze ve sbírce Františka Sušila. Naopak velkým překvapením pro mne byla sbírka písní z roku 1898 z pozůstalosti Františka Bartoše v Zemském archivu v Brně, kde jsou zastoupeny snad všechny obce tohoto regionu,“ prozradil při stejné příležitosti Miroslav Jestřabík s tím, že na vyhledávání starých písní má zásluhu také Slávek Náplava z Nedakonic.
 
„Protože písně byly v uvedených vesnicích zaznamenávány většinou učiteli, je možné se domnívat, že texty zaznamenávali spisovným jazykem a na nářečí příliš nedbali,“ dodal Jestřabík, patřící k velkým patriotům tohoto regionu. Přestože se nedakonickému Spolku Svatopluk podařilo shromáždit již množství podkladů, autoři připravované publikace si uvědomují, že určitě nebyli schopni obsáhnout všechny prameny nebo mluvit se všemi pamětníky. Velmi proto uvítají jakýkoli druh pomoci (mobil: 739618305, e-mail: spolek-svatopluk@seznam.cz).
 
6/2008 Malovaný kraj,   napsal: — dva —
Celkem bylo 244629 visitors (604596 hits) zde!
 
This website was created for free with Own-Free-Website.com. Would you also like to have your own website?
Sign up for free