Chřiby - Růžencová cesta

Touto cestu jsem šel zatím asi třikrát. Začátek cesty se dost špatně ve Starém Městě hledá. Když na ni natrefíte, máte vyhráno. Je klidná a vede vás uprostřed polí a díváte se stále před sebe na hrdého frontmena Chřibů -- totiž hrad Buchlov. Před sebou máte jen lesy a kopečky. To opačným směrem čučíte na komíny ve Starém Městě. Nová asfaltka s odpočívadly je zároveň cyklostezka a zároveň je osázena novým typem Božích muk - růžencových zastavení.

(Dále podle http://www.maticevelehradska.cz/dokument/Poutni-cesta-36/

Idea poutní cesty
Poutní cesta růžence spojuje velkomoravský Veligrad (Staré Město u Uherského Hradiště) s Velehradem, který se stal v průběhu dějin nositelem cyrilometodějské tradice. Myšlenka na její vybudování vznikla jako odezva návštěvy papeže Jana Pavla II. na Velehradě. Tehdy došlo k soustředěné snaze vrátit poutnímu místu jeho význam a dále ho obohatit o současné výzvy. Cesta má být přípravou, vstupní bránou k obnově duše člověka, společnosti, krajiny. Čas cesty je tak navrácen svému lidskému rozměru, je měřen krokem a modlitbou. Krajina, kterou cesta vede, dostává hlubší smysl. Poutní místo se opět stává očekávaným cílem, vyvrcholením úsilí cesty a soustředění modlitby.

Oporu pro zvýraznění mariánské zbožnosti můžeme spatřovat v zasvěcení baziliky. Na Velehrad však nevede pouze jedna cesta. Toto poutní místo je vnímáno jako křižovatka cest, kultur Východu a Západu. Bazilika není zasvěcena pouze Panně Marii, ale spolupatrony jsou svatí Cyril a Metoděj. V budoucnu by tedy měl být spojen Velehrad s horou sv. Klimenta, tradovaným místem působení soluňských bratří, další cestou, která bude mít cyrilometodějský charakter. Z Velehradu míří od června 2008 poutnická stezka také na sv. Hostýn.

Poutní cesta růžence vede částečně po trase cesty původní, zrušené v době totality. Začíná za železniční tratí u Starého Města a pokračuje dále údolní nivou potoka Salašky. V místech před Velehradem uhýbá do konventních luk a míří přímo na střed překvapivě odkryté, krásné siluety baziliky. Ve svém průběhu je rytmizována celkem dvaceti zastaveními růžencové modlitby.

Úvod představuje Radostný růženec, následuje Růženec světla, Bolestný růženec a vyvrcholením je Slavný růženec. Každé zastavení symbolizuje jedno tajemství a je zpracováno sochařsky z božanovského pískovce.Tvar navazuje na tradice božích muk v české a moravské krajině - dvoumetrový kvádr dříku vynáší krychlovitý kamenný blok s textem a vyobrazením.

kamenné bloky s úvodním textem:

Já jsem cesta,
pravda a život,
praví Ježíš.

Tak vykroč, poutníče,
aby rozjímavá cesta
vtahující do tajemství
setkání Boha a člověka

pokračovala na tvých
životních cestách
zkušeností Boha
aktivně přítomného
v životě každého dne.

autoři projektu Poutní cesty: Atelier Tišnovka (ing. arch. Miloš Klement, Ing. arch. Petr Todorov) - autor návrhu kamenných zastavení: Ak. mal. Milivoj Husák -kamenické práce: Josef Kozel - hlavní partner: Občanské sdružení Matice Velehradská

Při pouti s biřmovanci na jaro 2013 - na jednom zastavení je posezení.

Pohled ze stejného místa na Archeoskanzen v Modré a růžencovou stezku.