Chřiby - Mlýn Velké Těšany
 

Vitejte
CHŘIBŠTÍ VELIKÁNI
ZÁPISKY Z VANDRU
Turistické známky
Hrad Buchlov
Hrad Cimburk
Hrad Střílecký
Hrad Ranšperk
Adamova rokle
Břestecká skála
Budačina skála
Buchlovský kámen
Gavendova skála
Jeřabčina skála
Kalíšek skála
Kazatelna skála
Komínské skály
Kozel skály
Miláčka skály
Moštěnské kameny
Osvětimanské skály
Pečínkova skála
Trpasličí město
Vlčí jámy - Skalky
Zikmundova skála
Modrá - rozhledna
Brdo - rozhledna
Hýsly - rozhledna
Vážany - rozhledna
Těšánky - rozhledna
Polešovice - rozhledna
Salaš - rozhledna7
Barborka
Hora svatého Klimenta
Koryčanská kaple
Metoděj chřibský
Poutní cesta Velehrad
Růžencová cesta
Roštínská kaple
Velehradská bazilika
Bukovanský mlýn
Mlýn Velké Těšany
Větrný mlýn v Jalubí
Archeoskanzen Modrá
Kameny na Šindelné
Králův stůl
Podbuchlovské nářečí
Sklepiska
Tabarky - mohylník
Veligrad-Staré Město
Boršice
Koryčany
Zdounky
Salaš
Baťův kanál
Dlouhá řeka
Smraďavka - Leopoldov
Smraďavka - Čeložnice
Zdravá voda Koryčany
Slanica - Napajedla
Živá voda Modrá
PP Bralová
Ctiborův dub
PR Holý kopec
PP Ježovský lom
Křéby u Prasklic
PP Losky - hliniště
Malíkova lípa
PR Moravanské lúky
Sekvojovec - Chabaně
PP Včelín - lesostep
Bunč - restaurace
Kamínka - kemp
Samota - motorest
Relaxx Čeložnice
hospoda Na srubu
Kudlovská dolina chata
Kameňák - hospoda
Pod Břesteckou skalou
Zikmundov - penzion
Vršava
Vlčák - rozcestí
Na Pile
Zavadilka
Kršle - Vrše
Bradlo
Sklepisko - kaplička
Divocké údolí
Buchlovický zámek
Tupeská keramika
Cetechovský mramor
Medlovský porcelanit
Žlutava kamenolom
Střílecký hřbitov
1. Běžkařská trať
Stupavská sjezdovka
Břestecká sjezdovka
Osvětimany sjezdovka
Balon nad Chřiby
Chřibský hnědák
Výlety do Starých hor
Moje video
Farma Žlutava
Grunt Galatík
Hipocentrum Koryčany
Ranč Kostelany
Ranč Nevada
Ranč Rovná
Stáj Aryman
Statek Zikmundov
Poustevník Jiřík S.
Poustevník Ivan
PĚKNÉ STUDÁNKY***
PĚKNÉ STUDÁNKY**
PĚKNÉ STUDÁNKY*
LETECKÉ POMNÍKY
PARTYZÁNSKÉ STOPY
BOUDY NA SPANÍ
Naučná stezka PO HRANICI
Návštěvní kniha


Morava, krásná zem!

Je to jediný větrný mlýn ve Chřibech, kde vás pustí dovnitř a ukážou, jak to dříve fungovalo. Dále najdete větrné mlýny - nový (postaven podle dobových fotek) u Jalubí (vevnitř snad jen původní dva mlecí kameny), a staré mlýny  v Litenčické pahorkatině u Kunkovic (mlecí zařízení uvnitř není) a u Chvalkovic. Velkotěšanský mlýn je německého typu - natáčel se celý a ty tři jsou typu holandského - zděné s natáčecí kruhovou střechou. Tož tak. Dojdite sa podívat. Paní, která to tu vykládá, je z původní mlynářské rodiny Páterů. No, ale už měl tento mlýn v 60. letech 20.stol. namále... aneb - všecko se dá opravit! (..ještě ten Střílecký hrad, kurňa anebo Ranšperk....).



Mlýn je dřevěná dvoupatrová stavba se sedlovou střechou, zavěšená na konstrukci z trámů. Základ stavby tvoří kříž, do nějž je nasazen středový vertikální sloup 'otec', podepřený čtyřmi vzpěrami. Pod podlahou prvního patra je na středovém sloupu zavěšeno 'sedlo' z trámů, jehož pomocí se celý mlýn otáčí podle směru větru. V prvním patře je moučnice se síty, na něž padá rozemleté zrno z mlýnských kamenů. Horní část mlýna, kde jsou kameny a násypka pro zrno se nazývá 'zanáška'. K mlýnu patří také tzv. 'šalanda' místnost pro mlynáře a mleče. Podle požadované kvality mouky se zrno přemílalo i několikrát.

 



K otáčení mlýnem sloužil trámec, dosahující k zemi, později se používal hever nebo žentour. Mlýn se natáčel po větru tak, aby hřídel větrných lopat stála kolmo na směr větru. Síle větru se přizpůsoboval také počet 'plachet' na lopatách. Roku 1830 koupil Josef Bartoň od obce pozemek na zřízení větrného mlýna, za nějž zaplatil 60 zlatých. Vedle toho se zavázal obci odvádět roční nájem 54 zl. ve dvou lhůtách, o Janu (24. června) jednu polovinu, o Martinu (11. listopadu) druhou. V případě nedostatku vody a nakupení mlečů u mlýna musí semlíti obilí nejdříve obyvatelům obce Velké Těšany. Hovězí dobytek může pást na obecních pastvinách za což zaplatí pastýři v obilí.



návštěva mlýna byla pro nás Pařeztouráky velmi zajímavá


Dne 14. srpna 1890 došlo k vyvrácení a zničení mlýna za silné větrné smršti, která se přehnala nad obcí. Josef Páter povolal tesaře ze Slovácka a nechal mlýn postavit znovu s tím, že dal zpevnit zdvojením základní nosné trámy. Pocházel ze starého rodu větrných mlynářů z Janovic u Nového Jičína, kde se 5. srpna 1869 narodil. Protože výnos větřáku nemohl uživit jeho početnou rodinu (měl 11 dětí), přikupoval postupně pole, takže hospodařil na 3,4 ha zemědělské půdy. Přestože práce kolem mletí a hospodářství bylo dost, byl mlýn společenským centrem Velkých Těšan a okolních obcí. Rád se zde zastavoval i spisovatel Jindřich Spáčil. Z rozhovorů s 'povětrným' mlynářem Josefem Páterem vznikla pak jeho povídka 'Mlýn pod Kříbem', kde zachytil osudy mlýna i posledního mlynářského rodu Páterů.






Celkem bylo 124832 visitors (346034 hits) zde!
 
=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=