Chřiby - Kameny na Šindelné
 

Vitejte
CHŘIBŠTÍ VELIKÁNI
ZÁPISKY Z VANDRU
Turistické známky
Hrad Buchlov
Hrad Cimburk
Hrad Střílecký
Hrad Ranšperk
Adamova rokle
Břestecká skála
Budačina skála
Buchlovský kámen
Gavendova skála
Jeřabčina skála
Kalíšek skála
Kazatelna skála
Komínské skály
Kozel skály
Miláčka skály
Osvětimanské skály
Pečínkova skála
Trpasličí město
Vlčí jámy - Skalky
Zikmundova skála
Modrá - rozhledna
Brdo - rozhledna
Hýsly - rozhledna
Vážany - rozhledna
Těšánky - rozhledna
Polešovice - rozhledna
Salaš - rozhledna7
Barborka
Hora svatého Klimenta
Koryčanská kaple
Metoděj chřibský
Poutní cesta Velehrad
Růžencová cesta
Roštínská kaple
Velehradská bazilika
Bukovanský mlýn
Mlýn Velké Těšany
Větrný mlýn v Jalubí
Archeoskanzen Modrá
Kameny na Šindelné
Králův stůl
Podbuchlovské nářečí
Sklepiska
Tabarky - mohylník
Veligrad-Staré Město
Boršice
Koryčany
Zdounky
Salaš
Baťův kanál
Dlouhá řeka
Smraďavka - Leopoldov
Smraďavka - Čeložnice
Zdravá voda Koryčany
Slanica - Napajedla
Živá voda Modrá
PP Bralová
Ctiborův dub
PR Holý kopec
Křéby u Prasklic
PP Losky - hliniště
Malíkova lípa
PR Moravanské lúky
Sekvojovec - Chabaně
PP Včelín - lesostep
Bunč - restaurace
Kamínka - kemp
Samota - motorest
Relaxx Čeložnice
hospoda Na srubu
Kudlovská dolina chata
Kameňák - hospoda
Pod Břesteckou skalou
Zikmundov - penzion
Vršava
Vlčák - rozcestí
Na Pile
Zavadilka
Kršle - Vrše
Bradlo
Sklepisko - kaplička
Divocké údolí
Buchlovický zámek
Tupeská keramika
Cetechovský mramor
Medlovský porcelanit
Žlutava kamenolom
Střílecký hřbitov
1. Běžkařská trať
Stupavská sjezdovka
Břestecká sjezdovka
Osvětimany sjezdovka
Balon nad Chřiby
Chřibský hnědák
Výlety do Starých hor
Moje video
Farma Žlutava
Grunt Galatík
Hipocentrum Koryčany
Ranč Kostelany
Ranč Nevada
Ranč Rovná
Stáj Aryman
Statek Zikmundov
Poustevník Jiřík S.
Poustevník Ivan
PĚKNÉ STUDÁNKY***
PĚKNÉ STUDÁNKY**
PĚKNÉ STUDÁNKY*
LETECKÉ POMNÍKY
PARTYZÁNSKÉ STOPY
BOUDY NA SPANÍ
Návštěvní kniha


Morava, krásná zem!

Našel jsem zajímavý článek v Pozitivních novinách. Předkládám ho zde beze změn. (Každopádně mě to láká, podívat se po okolí obce Salaš, kde ty šutry mají být. Je uveden i odkaz na souřadnice.)

Antonín Galatík: Kamenné sedadlo velkomoravského vládce (Sáma?) v Chřibech

Dnes se jen výjimečně podaří objevit neznámý větší objekt z období Velké Moravy, který volně leží v terénu. Takový nález je předmětem tohoto sdělení. Je v lokalitě která dosud nebyla předmětem oficiálního archeologického výzkumu a může snad ukázat a podpořit význam zájmové a amatérské archeologie i v dnešní době. Tento povrchový průzkum terénu v chřibských lesích byl inspirován rozborem textu na tzv. Králově stolu, který potvrdil jeho intronizační funkci v období slovanského osídlení Moravy(1). Ve vzdálenosti asi 4 km od něj jsme nalezli kamenné sedadlo, vytvarované do podoby koňského sedla, které má na zádové opěrce nepochybně starobylý stingovaný znak futharkové abecedy s významem přehlásky „ng“. Jeho čtení v některých oblastech mělo i podobu „F“, „Feh“ nebo podobně znějící „Peh“ ale měl i slovní význam symbolu hlavy rodu, nebo mluvčího. Takový znak se nachází i na kameni nazývaném Králův stůl. Časově omezené používání stingování znaků a později i zrušení této přehlásky dává výjimečnou možnost datovat dobu vzniku zápisu s přesností na jedno století, což již bylo využito v práci (1). Velkým překvapením však je skutečnost, že do zádové opěrky sedadla jsou vysekány schránky jejichž tvar nasvědčuje uložení vladařských insignií používaných za období Velké Moravy. V odborné literatuře tento objekt dosud nebyl popsán. Nebyla o něm nalezena žádná zmínka v regionálních pramenech a neupoutal ani pozornost místních lesních pracovníků, jinak velmi všímavých. Ve Chřibských kopcích se nachází mnoho skalních útvarů, větších a zajímavého tvaru, není tedy divné, že tento drobnější objekt dosud nevzbudil zvláštní zájem. Je však součástí velmi zajímavého skalního pevnostního komplexu a domníváme se, že celé okolí nálezu mělo v období Velké Moravy významné postavení. Popis jiných zajímavých objektů v této lokalitě uvedeme v samostatných sděleních.
Situování místa nálezu Místem nálezu je jeden z vedlejších vrcholků chřibského kopce, který nese název Šindelná. Je vzdáleno asi 4 km vzdušnou čarou od známého intronizačního kamene zvaného Králův stůl, ležícího u cesty z osady Modrá u Velehradu na kopec Bunč (směr je přibližně západní). Geografické souřadnice polohy sedadla jsou 17o 25´ 08,67´´ východní délky a 49o 10´ 08,67´´ severní šířky. Objekt z magurského pískovce je součástí skalního podloží, z něhož byl uměle vytvarován. Nemohl být přenesen z jiného místa a okolí nálezu je proto jistě i místem sídla rodu nebo alespoň vojenské družiny příslušníka moravské vládnoucí vrstvy. Místo je součástí soustavy chřibských skalních opevnění, má rozsah několika hektarů svažitého terénu a bylo ohrazeno (z jižní strany zčásti přirozeným) mohutným náspem. Je tu i množství velmi zajímavých a dosud nepopsaných skalních sídelních útvarů a podle našeho názoru i stopy po křesťanském chrámu (se zbytky skalních biblických plastik) a palácích zřejmě z doby před cyrilometodějskou misí. Uvnitř ohrazené plochy je vydatné vodní prameniště, jehož vody byly kdysi zadržovány kaskádou sypaných hrází, po nich tu dnes zbývají jen stopy v terénu.

Popis objektu
a jeho časové zařazení


Kamenné sedadlo je vytvarováno ze skalního bloku na mírném západním svahu, který je dnes zalesněn vzrostlými stromy. Vzhled a detaily sedadla jsou dokumentovány na 2 přiložených fotografiích. Tvar sedadla připomíná starobylé koňské sedlo, které mívalo zádovou opěrku (obr.1). Sedací plocha je zaoblená, ale pečlivě vyhlazená. Je široká přibližně jeden metr a hloubka sedadla má kolem poloviny metru. Šířkou sedadlo dostačuje nejméně dvěma dospělým sedícím osobám, mohlo být i případně použito jako lehátko. Přední část se dnes nachází asi jeden metr nad terénem.
V čele zádového opěradla je zahloubení ve tvaru futharkového znaku o němž byla zmínka výše. Jak již bylo uvedeno, použití a provedení znaku na kamenném sedadle umožňuje jeho časové zařazení. Spodní hranici vzniku určuje skutečnost, že stingování, tj. doplňování znaků futharku tečkou, se začalo používat(2,3) až od roku 600 po Kr. Horní mez doby vzniku nápisu zase ohraničuje skutečnost, že cca od roku 800 po Kr. byla na evropském kontinentu futharková abeceda zjednodušena ze 24 na 16 znaků. Tehdy byly vypuštěny již neužívané znaky, mezi nimi i tato přehláska(2,3). Tedy tento výsostný znak na sedadle zřejmě musel být vytvořen v období po roku 600 a před rokem 800 po Kr. To je doba, kdy na Moravě bylo slovanské osídlení a o které se zachovalo jen mizivé množství historických záznamů. Znak může ukazovat na vlastnictví velmože se jménem začínajícím písmenem „F“, ale pravděpodobnější je, že byl využit jeho symbolický význam. Ten v původním smyslu znamenal hlavu rodu, nebo mluvčího, ale ve středověku označoval i vládce. Nachází se např. na císařském trůnu Karla Velikého a je v tomto významu i na mnoha dobových ilustracích. Např. Velká kronika francouzská zobrazuje korunovaci císaře Ludvíka I papežem Štěpánem IV. (778 – 840) kde je dekorace s tímto symbolem. Osobní jména Slovanů začínají písmenem F jen výjimečně. Vyslovili jsme domněnku (1) že může jít o pověstného Franka Sáma, datování odpovídá době kdy stál v čele moravských vladyků. V průběhu šestého až devátého století se v držení tohoto „trůnu“ určitě vystřídala celá řada moravských velmožů.
Na znaku jsou stopy po kotvících trnech, zřejmě sloužících k upevnění kovového emblému odpovídajícího tvaru, snad i s nějakým drahokamem vsazeným do hlouběji vysekaného středového otvoru (obr. 2). Na vysoké mocenské postavení majitele sedadla ukazuje schránka zapuštěná do levé části opěradla, která má zaoblený tvar (obr. 3) o největší šířce asi 350 mm. Ve spodní části má čtvercový otvor (obr. 4). Je zřejmé, že tam byl vkládán předmět, který měl na spodní straně čtyřhranný výstupek umožňující vsazení do přilbice, nebo do žerdi. Vnější tvar schránky je oválný, ale vnitřní relief jednoznačně ukazuje na tvar „rohu pomazání“. To byl však atribut týkající se samotného vladaře! Ve stěně zádového opěradla vlevo od sedící osoby je vysekána jiná podélná schránka ukončená zaoblením (obr. 5). Velikostí a tvarem nasvědčuje uložení kratšího, snad ceremoniálního meče s čepelí o délce kolem 40 cm. Níže a více k okraji je jiná schránka, která má v horní části tři důlky. Odborníci se jistě vyjádří k druhu předmětu pro který mohla být určena, soudíme že se tu se jednalo o tzv. labarum. To byl atribut přísahy poddaného šlechtice křesťanskému vládci zavedený císařem Konstantinem Velikým. Jeho hlavní součástí byla purpurová tkanina s Kristovým monogramem (XP). Sloužilo vládci i při přísahách v soudním procesu. Že labarum bylo používáno vladaři na Velké Moravě dokazuje (viz obr. 10) jeho zobrazení, spolu s rohem pomazání, na zlaceném nákončí z archeologických nálezů u Mikulčic.(4) Na iluminacích středověkých rukopisů bývá labarum někdy zobrazováno ve tvaru ruky se třemi vztyčenými prsty (Obr.11 ). Upevňovalo se na žerdi ukončené hlavicí ve tvaru přísahající levé dlaně ruky, nebo se třemi výstupky. Tři prsty velmožů při slavnostním slibu věrnosti panovníkovi byly znamením, že přísahu skládají ve jménu Nejsvětější Trojice. Ve schránce sedadla byla snad položena tkanina labaru, na kterou velmoži pokládali ruku ale tři vztyčené prsty při přísaze zřejmě vkládali do otvorů schránky. Velmi zajímavé je, že nad prsty velmožů výstražně ležela čepel meče. Podrobná prohlídka ukazuje, že za rukojetí je do kamene zasekán hlubší otvor, kolmý na plochu čepele. Byla tu zřejmě konsola, na níž byla rukojeť meče položena. Těžiště bylo však daleko na straně čepele a v mělké schránce se tu meč udržoval jen na úzké, dosud zachované hraně. Stačil tedy nepatrný náraz, aby meč vyklouzl ze schránky a sekl do vložených prstů. Takový fakt dobře zapadá do soudní praxe na Velké Moravě. Etymologie slova přísaha ukazuje známou skutečnost, že se původně (zejména ve sporech typu „tvrzení proti tvrzení“) rozhodovalo zkouškou, kde účastníci sporu museli „sáhnout“ na čenich živého vlka, nebo psa. Věřilo se na kousnutí při křivé přísaze, proto kdo měl čisté svědomí byl při takové zkoušce pravdivosti rychlejší. Proti užívání této přísahy u Moravanů vystoupil sv. Metoděj a v „Soudním zákonu pro lid“ má pro ni stejný trest jako pro modloslužbu. Labilně položený meč mohl i v křesťanské přísaze nahrazovat prvek fyzického ohrožení křivě přísahajícího. Dodnes používané sahání na nos při zkoušce pravdomluvnosti u dětí a trest „dostat, nebo seknout přes prsty“, mají kořeny až z této doby. Na stejné straně opěradla najdeme nahoře také drobnější trojúhelníkový otvor z něhož
vede úhlopříčně mělká rýha za záda sedící osoby (obr. 6). Podle tvaru mohl být určen k uchycení šípu zasazením jeho hrotu. Nad tímto zahloubením je na horní části opěradla i hluboká obloukovitě prohnutá rýha, tvarem se zdá vhodná i k tomu, aby tu mohl být pokládán luk. Vpředu, ve spodní části má sedadlo výklenek vřetenovitého tvaru (obr. 7), který umožnil vložit nohy a chránit je zepředu štítem, nebo v zimě kožešinou. Napadá i možnost umístnění nějaké nádoby, třeba i ohřívací s horkou vodou, nebo koše s horkými kameny. Jak nasvědčuje struktura hrany nad tímto výklenkem, část plochy sedadla tu byla odlomena a chybí. V pravé boční stěně sedadla jsou čtyři oválná zahloubení, ta mohla sloužit k usnadnění výstupu na sedadlo jež se původně asi nacházelo výše nad terénem, nebo tu mohlo být vkládáno klekátko pro velmože skládajícího přísahu, případně jde o otvory pro uchycení trámků nějaké jiné konstrukce (obr. 7). Levá boční strana, tvořila jakési „pracoviště obsluhy,“ protože je vybavena různými přihrádkami, otvory a kanálky, a zřejmě i malým ohništěm (po něm se zachovaly i stopy zčernání) k přípravě jídla nebo ohřevu (obr. 8.). Detaily tu částečně zakrývá vzrostlý strom. Na zádové straně je sedadlo protaženo dozadu, je opatřeno podélným zásekem a zřejmě navazuje na podložní skálu, z větší části je tu však zakryto zeminou. (obr. 9). Jsou zde i různá zahloubení ve tvaru štěrbin, rýh a otvorů čtvercového průřezu. To nasvědčuje uchycení nosníků nějaké konstrukce, snad baldachýnu a je velmi pravděpodobné, že celý objekt se kdysi nacházel v interiéru nějaké dřevěné palácové stavby. Roh pomazání symbolizoval královskou hodnost, získanou při slavnosti intronizace
pomazáním posvěceným olejem. Panovník si měl stále uvědomovat že je vládcem z „Boží milosti“. Labarum zase připomínalo vladykům a velmožům jejich slib věrnosti a je tu i dokladem používání sedadla jako soudní stolice. Přítomnost obou atributů jasně dokazuje, že toto kamenné sedadlo bylo vladařské a mohlo být původním trůnem Moravského krále v Gradu Morava, nebo ve vojenském opevnění ve kterém sídlila jeho vojenská družina. Není bez zajímavosti že nedaleko leží osady Kostelany (castellum= pevnost), Karolinov (Karoľ = král) a také Sulimov (sulˇ = sůl) jejichž jména napovídají, že mohlo jít o obydlí vlastních poddaných panovníka, kteří měli na starosti bezprostřední ekonomické zabezpečení jeho sídla. Nálezem trůnu se toto chřibské opevnění stává velmi vážným kandidátem na stále hledaný „Hrad Morava“, neboli „Starou pevnost Rastislava“ o níž kroniky píší, že byla nepodobná všem ostatním známým. A tato myšlenka napadne i turistu, který putuje svahem tohoto složitě přístupného údolí, uzavřeného od jihu strmou strání skalních útvarů a na opačné straně komplexem nesčetných opevněných chřibských vrcholů. Nepochybný hlas starých Moravanů se tu přidává k tiché harmonii Boží přírody a promlouvá z početných stop v jinak tichých kamenech.

Zkráceně vydáno ve sborníku“ Archeologie Moravy a Slezska“, ročník 2004, str. 113-116
Antonín Galatík, Olbrachtova 1193, Otrokovice, Jan Galatík, Žitná 17, Rohatec
e-mail: galatik@centrum.cz  

Literatura
1. A. Galatík, J. Galatík, Zápisy na chřibském kameni zvaném Králův stůl.,Moravský historický sborník, ročenka MNK, str.634, Brno 2006.
2. L. M. Enohsen, Runor, 1960, překlad Runy, vydavatelství. BD art, Praha 2003
3. D. V. Barrett, Runy vydavatelství Ikar Praha 1998
4. L. E. Havlík, Kronika o Velké Moravě, Blok, Brno 1987

 

Celkem bylo 120052 visitors (330321 hits) zde!
 
=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=