Chřiby - Boršice
 

Vitejte
CHŘIBŠTÍ VELIKÁNI
ZÁPISKY Z VANDRU
Turistické známky
Hrad Buchlov
Hrad Cimburk
Hrad Střílecký
Hrad Ranšperk
Adamova rokle
Břestecká skála
Budačina skála
Buchlovský kámen
Gavendova skála
Jeřabčina skála
Kalíšek skála
Kazatelna skála
Komínské skály
Kozel skály
Miláčka skály
Moštěnské kameny
Osvětimanské skály
Pečínkova skála
Trpasličí město
Vlčí jámy - Skalky
Zikmundova skála
Modrá - rozhledna
Brdo - rozhledna
Hýsly - rozhledna
Vážany - rozhledna
Těšánky - rozhledna
Polešovice - rozhledna
Salaš - rozhledna7
Barborka
Hora svatého Klimenta
Koryčanská kaple
Metoděj chřibský
Poutní cesta Velehrad
Růžencová cesta
Roštínská kaple
Velehradská bazilika
Bukovanský mlýn
Mlýn Velké Těšany
Větrný mlýn v Jalubí
Archeoskanzen Modrá
Kameny na Šindelné
Králův stůl
Podbuchlovské nářečí
Sklepiska
Tabarky - mohylník
Veligrad-Staré Město
Boršice
Koryčany
Zdounky
Salaš
Baťův kanál
Dlouhá řeka
Smraďavka - Leopoldov
Smraďavka - Čeložnice
Zdravá voda Koryčany
Slanica - Napajedla
Živá voda Modrá
PP Bralová
Ctiborův dub
PR Holý kopec
PP Ježovský lom
Křéby u Prasklic
PP Losky - hliniště
Malíkova lípa
PR Moravanské lúky
Sekvojovec - Chabaně
PP Včelín - lesostep
Bunč - restaurace
Kamínka - kemp
Samota - motorest
Relaxx Čeložnice
hospoda Na srubu
Kudlovská dolina chata
Kameňák - hospoda
Pod Břesteckou skalou
Zikmundov - penzion
Vršava
Vlčák - rozcestí
Na Pile
Zavadilka
Kršle - Vrše
Bradlo
Sklepisko - kaplička
Divocké údolí
Buchlovický zámek
Tupeská keramika
Cetechovský mramor
Medlovský porcelanit
Žlutava kamenolom
Střílecký hřbitov
1. Běžkařská trať
Stupavská sjezdovka
Břestecká sjezdovka
Osvětimany sjezdovka
Balon nad Chřiby
Chřibský hnědák
Výlety do Starých hor
Moje video
Farma Žlutava
Grunt Galatík
Hipocentrum Koryčany
Ranč Kostelany
Ranč Nevada
Ranč Rovná
Stáj Aryman
Statek Zikmundov
Poustevník Jiřík S.
Poustevník Ivan
PĚKNÉ STUDÁNKY***
PĚKNÉ STUDÁNKY**
PĚKNÉ STUDÁNKY*
LETECKÉ POMNÍKY
PARTYZÁNSKÉ STOPY
BOUDY NA SPANÍ
Naučná stezka PO HRANICI
Návštěvní kniha


Morava, krásná zem!

Boršice leží 8 km západně od města Uherského Hradiště v údolí pod Buchlovem, na úpatí Chřibů. Od Chřibů vybíhají dva hřbety a mezi nimi v údolí při Dlouhé řece jsou Boršice. (Proto se také říká, že brzo už budou Boršice zahrnovat, atd., nebo též máme přezdívku: UDH - údolí dutých hlav). Ony vybíhající hřbety jsou od Medlovic zvané Staré hory a táhnou se až k Polešovicím a řece Moravě (v lokalitě u Vážan byla postavena dřevěná rozhledna). Druhý výběžek odděluje od sebe Boršice a Buchlovice se Zlechovem a spadá o něco dříve do moravních rovin ke Kostelanům n.M.. Kolem Boršic je nejvyšší vrchol Trávníky 270 m. n.m. Údajně za Velké Moravy zde bylo strážiště, na kterém se zapalovaly ohně.

 
vpravo dole Boršice, přes kopec Buchlovice, na horizontu Buchlov, Barborka a Břestecká skála

První písemná zmínka o obci, která patřila velehradskému klášteru, je z roku 1220. Tehdy je zmiňován rytíř Přibyslav z Boršic. Moravský markrabě Vladislav Jindřich prý zakoupil pro nový velehradský klášter roku 1198 -do vínku- Boršice za 50 hřiven stříbra, Zlechov za 30 hřiven stříbra a Huštěnovice za 28 hřiven. Význam Boršic na velehradském panství byl už před husitskými válkami potvrzen vznikem farnosti a kostela. Kamenný kostel od velehradské huti neměla každá vesnice. První známý farář se jmenoval "slovutný" Mikuláš (rok 1405). Předhusitský kostel byl snad zasvěcen svatému Petru.  

 

kostel sv.Václava

Po přepadení Velehradu husity z Uherského Ostrohu 12. ledna 1421 byl jimi boršický kostel na zpáteční cestě pobořen a zapálen- a vojsko zabilo i faráře. Nový kostel byl zasvěcen svatému Václavu. Boršice patřily k důležitým hospodářským obcím velehradského panství. Velehradský klášter zde měl své vinice. (Pod naším domem máme velký, starobylý sklep - klenutý z červených cihel, v části "Stará ves"). V obci žila drobná šlechta, existovalo zde několik svobodných usedlostí a lenní statek. Hrozné rány přineslo 17. století za "tureckých válek", kdy byly Boršice několikrát vypáleny. Později byly v Boršicích tři mlýny a pivovar.

 


Oltářní obraz od Ignáce Raaba


Roku 1808 měly Boršice 236 čísel. Domky se dělily na rustikální a dominikální. Rustikální byly s povolením obce vystavěné (z lat. růs = venkov, dvorec), dominikální s povolením bývalých pánů na Velehradě (z lat. dominus = pán). Rustikální domy byly na Poustkách, na Dědině a v Raškouně. Dominikální v Koutě, pod Radovany, pod Obořisky od Sovína a na Trávníkách. Chalupy od Polešovic byly tehdy nové, stejně tak pod Radovany nebylo ani jedné, a dále na Trávníkách a pod Obořisky od Sovína - byly to samé sklepy a boudy na nichž si lidé vystavěli dům, nebo úplně od základu přestavěli.

 

Do Boršic přišli v 70.letech 20.století řeholní sestry Svatého Kříže a jsou zde dodnes. Měly zde svůj charitní domov a po převratu byl rozšířen na Domov pokojného stáří pro občany Boršic a zde nadále pracují, společně s jinými pracovníky - Domov spadá pod Charitu v Uherském Hradišti. V obci s 2,5 tisíci obyvateli působí dva folklorní soubory, dospělý soubor Pentla a dětská Pentlička. Stěžejní akcí každého roku jsou tradiční krojované slovácké hody s právem, které se konají třetí říjnovou neděli. Velikonoční výstava vín patří k největším v Uherskohradišťské vinařské oblasti. Z pěstovaných odrůd vinic jsou v oblasti Boršic nejrozšířenější Müller Thürgau, Rulandské bílé a Ryzlink rýnský.

 

K hlavním pamětihodnostem obce patří římskokatolický farní kostel sv. Václava ze 16. století, přestavěný v r. 1791, a budova fary na č. p. 191, hodnotná barokní stavba se zachovalou dispozicí a s původním průčelím. Za pozornost stojí rovněž socha svatého Antonína na schodišti ke kostelu a socha sv. Jana Nepomuckého na návsi, obě z 18. století.

 

s Ježíškem svatý Antonín, v čase podzimních hodů

Asi 2 km do Chřibů je vodní nádrž Sovín s možností koupání a vodních sportů, kousek dál lázeňské a rekreační středisko Smraďavka s možnostmi ubytování, sportovního vyžití a relaxace. Z Boršic se dají podnikat pěší i cyklistické výlety na hrad Buchlov (6 km) a kapli Barborku (6 km) nebo na buchlovický zámek se zahradou (3 km). Obec leží na Moravské vinařské a regionální Uherskohradišťské cyklostezce. Jinak tu máme letní kino a různé typy hřišť. Samozřejmě 4 hospody, obchody, poštu, atd, atd. Doporučuju i hezké poklidné vycházky kolem Boršic - Radovanské vinohrady,  nebo ke svatému Jánu "v Hložkách" na okraj Chřibů a nebo do Starých hor na kapličku s odpočívadlem (a hezkým výhledem na Bílé Karpaty).


 

Významné osobnosti Boršic:

 P.Kristián Gottfried Hirschmentzel,(+1703) velehradský mnich a zároveň boršický farář (1671-1674). Sběratel lidových písní, tanečních melodií a kronikář z Velehradu. Cimbálová muzika Hradišťan zhudebnila na jeho motivy tzv. Velehradské tance. V boršickém kostele máme od něj na památku kovaný zámek u sakristie s věnováním. Z farní kroniky víme, že odkázal svému nástupci 140 zlatých a 3 bečky vína na stavbu věže. (Jak to dopadlo s vínem a věží, to už nevíme.)

 

Neznámý rodák. Původně byla fara boršická jen pro jednoho kněze, potřeboval-li farář pomoci, přišli duchovní z Velehradu nebo františkáni z Uh. Hradiště, bývali zde i františkáni až ze Skalice. O jednom františkánovi ze Skalice se zachovala pověst (podle faráře Nesrsty 1840-1870), že uměl hráti na citeru velmi dovedně. Doma (v Boršicích, když zde byl) nevečeříval, ale každý den v podvečer byl hostem v některém sklepě, kterých bývala hojnost, plném dobrého vína a besedníků. Když tu posvačil klobásy nebo husí játra či jiné maso a vypil druhý pohár, počal na citeru hráti. Ke konci besedy byla jeho oblíbená píseň „Už se všeci oženili, enom Donaj ostal, a ten Donaj a ten Donaj, najpeknější dostal“.

 

P. Jan Studený, děkan na boršické faře v letech 1870-1904. Nechal postavit na Hoře svatého Klimenta ve Chřibech dřevěnou kapli pro poutníky (1880). Ta byla nahrazena roku 1964 koryčanskými farníky a stojí tam dosud. Psal boršickou kroniku.

 

JUDr.Hynek Dostál, (+1943). Narozen v Boršicích, právník a novinář, organizátor života amerických Čechů, signatář Pittsburské smlouvy, diplomat ve službách papeže. Pamětní deska je na návsi na domě, kde byl dříve OÚ (nepřehlédnete ji, když přijíždíte od Zlechova). (Mimochodem, jeden z mých předků. :-)

 

Tož náš sklep v Koutě (část Stará ves), odkdy tady je? Já nevím. Žádné víno, enom binec.


Plk.letectva Stanislav Mikula, (+2006). Narozen v Boršicích, byl voják z 2. světové války od afrického Tobruku a letec 311. čs. bombardované perutě RAF. Vzpomínkové muzeum je zřízeno v jeho rodném domě a je otevřeno od 28. dubna do 28. října, návštěvu je nutno domluvit předem na tel. +420 731 140 555 nebo +420 603 140 305.

 

P.Josef Cukr, SJ. Narozen v Boršicích, r.1917, zemřel r.2014 na Velehradě, pohřben tamtéž.
 Jezuita, člen protinacistického odboje a politický vězeň nacismu a komunismu. Vězněn na Mírově a pracoval v uranových dolech na Jáchymovsku. Duchovní správce jezuitského gymnázia v Bohosudově u Teplic. V roce 1999 dostal od prezidenta Medaili Za zásluhy I.třídy. Dožil v jezuitské komunitě na Velehradě.

 

Nová kaplanka při kostele sv.Václava. Mimo jiné je zde možnost ubytování.


Exkurze do historie. Vždycky mě zajímala historie a vlastivěda naší obce a Chřibů. Tady jsou zápisky, které jsem pořídil v rámci jedné mé práce do školy v letech devadesátých. Výňatky z knih, které bohužel na netu nejsou k mání.

Nálezy na katastru Boršic:

 

* paleolit 40 000 - 5000 před Kr. (starší doba kamenná)

Zcela výjimečné postavení v celém středním Pomoraví má trojice velkých a nálezově bohatých lokalit v polohách "Chrástka", "Nadhorky" a "Svobody". Vydaly již tisíce pazourkových a jiných nálezů. V lokalitách "Chrástka" a "Štěrky" byly nalezeny mamutí kly.

V trati "Stoprouny" byly nalezeny paleolitické pazourkové nástroje kultury aurignacké (Aurignac - městečko v Jižní Francii, v jeskyni nalezeno 17 koster člověka). V Boršicích se mísí kultura aurignacienu (JV Evropa) s kulturou pavlovienu (Pavlov u Dolních Věstonic). To svědčí o hojném užívání dálkových spojů směřující na uherskohradišťsko Pomoravím a Poolšavím - Boršice leží přímo proti soutoku Olšavy (od V) a Moravy (od S).

 

* Kultura slezská

Nad soutokem Medlovského potoka a Dlouhé řeky objeven sklad jehlic, kopí, šipek, dvou torchovaných kruhů a dalších zlomků.  ( Vše 8.- 4.stl.př.Kr.)

 

* Kultura laténská

V trati "Rybníky" (u letiště) po obou stranách potoka byla zjištěna keltská osada mladolaténská. Našla se hliněná pec, keramika ve střepech, přesleny, zlomky železných nástrojů a také dobře zachovaný železný nůž (skramasax). Vše je patrně z 1.stol. před Kristem.

 

* Doba středohradištní (800 - 950 po Kr.) a 10 - 12.stl.

V této době bylo území středního Pomoraví doslova přelidněno. V okruhu pouhých 10.kilometrů kolem nynějšího Uhersk. Hradiště bylo nalezeno na 67 středohradištních sídlišť. Mezi nimi v Boršicích nalezené "Oujezdky" a "Zelnice". V trati "Stoprouny - Výbytky" bylo nalezeno několik hrobů. Obzvlášť je zajímavý hrob asi 24-letého muže, který je milodary datován do doby velkomoravské. U dosti zachované kostry byla nalezena typická velkomoravská železná sekyra s ostny, železný nůž, bronzový prsten se štítkem, dvě bronzové náušničky s drátkovým filigránem a křesací pazourky s železnou ocílkou.

 

V letech 950 až 1150 při zmocňování se Moravy Poláky, Maďary či Čechy žil život v osadách nejenže dál (Hora sv.Klimenta, Velehrad - Na Konventce), nýbrž vznikaly i osady nové, jako například v Boršicích "Okrůhlica", "U kostela" nebo "Trávníky".

 


Mikroregion Buchlov, kam Boršice patří, vydal pěkné CD s dokumentárním filmem - Z kraje pod Buchlovem. Na okamžik je tam záběr z boršického vinného sklepa. Účinkují herci  hradišťského divadla a místní občané. Film jsem viděl běžet také na TV Noe. Já jsem ho koupil spolu s knížečkou v jednom balení v infocentru na Velehradě. Asi se dá sehnat i v infocentrech Buchlovice nebo v Uh. Hradišti. Pohádky a pověsti z pod Buchlova jsou opravdu hezkým dílem.
 

 

Zaniklé osady na území Boršic

 

LHOTA ?

Při archeologickém průzkumu v trati "Slobody" na vysoké ostrožně vytvořené soutokem Medlovského potoka a Dlouhé řeky byly zjištěny stopy středověkého osídlení ze 14. a 15.stl. (přepálené opracované kameny, keramika. Je známo, že Lhoty byly zakládány ve 13. a 14.stl. v období velké kolonizace zpravidla na lesní půdě a byly do jisté lhůty, t.j. na přesně dohodnutý počet let osvobozeny od všech feudálních dávek a povinností - proto názvy těchto vesnic Lhoty a pod. V polské, ruské a ukrajinské toponymii odpovídá našim Lhotám zčásti jméno Sloboda. Proto je možné v souvislosti s datováním zjištěného osídlení a názvem trati "Slobody" předpokládat zde existenci některé z dosud nelokalizovaných zaniklých Lhot.

 

RADOVANY ?

Další zaniklá obec by měla být i podle ústního podání nad Boršicemi v trati "Radovany". Povrchovým průzkumem se našly zlomky nádob z 12.stl.až pol.14.stl. I podle názvu, který končí na "any", což je charakteristické pro vsi vznikající 11. a 12.stl

Jedné části Radovanů se dodnes říká Hradovy (na Hradové). Podle kronikáře farní kroniky tam měl stávat hrad. Dnes jsou zde nejlepší vinohrady.




Celkem bylo 124832 visitors (346106 hits) zde!
 
=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=