Na tento bunkr jsem narazil teprve v červnu 2013, neboť k němu jsem nenašel žádné podrobnější informace. V roce 2012 jsme ho hledali při akci Pařeztour a byli jsme nevědomky nedaleko bunkru. Jenže k němu nevede žádná značená cesta, dokonce ani cedulka, jenom přímo u bunkru, kde to už každý vidí, tak tam jedna je, ale rozpadá se.

Šel jsem podle zprávy členů Expedice Chřiby z Jestřabic, využil jsem modrou značku, která vás vyvede kolem rybníků až k lesu, kde se stáčí doleva na Zavadilku. Od hranice lesa je ale třeba jít spíš mírně doprava a stále nahoru. Jediné poznávací znamení je, že bunkr se nachází v kamenném lomu, nicméně v hustém lese. Až když vylezete do horní části lomu, uvidíte nepatrnou díru. Bunkr má otvory dva a vleze se sem asi 5 lidí. Na spaní asi dva, dno je dost zasypané.

 

Bunkr má v současnosti na výšku 150 cm

Cedule u více zasypaného druhého otvoru

Cedule praví:
"V tomto bunkru se ukrývali za druhé světové války tito partyzáni - uprchlí vál. zajatci a osoby stíhané gestapem:
Por. Pavel Svoboda, čsl. letec RAF
por. Wernon Bastable, kanaďan, letec  RAF
Dimitrij Afanascenko Ivanovič, přísl. RA
por. Zdeněk Skřivánek, stíhaný gestapem
Ladislav Klimek, stíhaný gestapem"

Tolik stárnoucí nápis na rozpadající se desce.

Nejzajímavější osud měl asi Pavel Svoboda, který byl ve službách britského letectva RAF a v roce 1941 byli sestřeleni, když bombardovali Willhelmshaven a nouzově přistáli - v prosinci - do Severního moře. Moře je vyplavilo na holandském pobřeží. Dostal se do německého zajetí. Nejprve v Lambsdorfu, pak v Glucholazech a pak v lomu u Malých Heřmánek a odtud utekl a protože pocházel z Bohuslavic, uchýlil se do Chřibů. Měl zde spoustu příbuzných. Jako jediný přežil přepadení Ištokovy chaty, když se vydával za letce z Nového Zélandu, byl zajat, ale v Brně fašistům znovu utekl. Místu, kde je bunkr, říkali místní "Volného skala". Z Brna pak utekl k Devíti křížům, kde působil jako partyzán do konce války. Po nástupu komunistů v roce 1948 emigroval do Velké Británie a v 1993 tam zemřel.
 

slepá větev v bunkru, velikosti ležícího člověka - na spaní nebo sklad?

 

Druhý otvor vychází na druhé straně stěny bývalého kamenného dolu. Kdyby se suť vybrala, byl by krásně přístupný.

Lepší přístup je shora, kam jsem pak odcházel. Bunkr je nedaleko od červené turistické značky vedoucí z Bohuslavic na Zavadilku.

Kdo jde zespoda od Bohuslavic, přechází přes asfaltovou silnici, kde je kyjovská cyklostezka a zároveň naučná stezka Kyjov - Bohuslavice. Za silnicí už byste měli pomalu zbystřit, jdete širokým lesem s duby a buky, vpravo jdou nad vámi zarostlé hřbety Lenivé hory, ale vy si všímáte levé strany -  vlevo červené se rozprostírá pozvolné klesání v řídkém udržovaném lese. Asi po půl km od křížení se silnicí vystupuje vlevo pod vámi malý hřeben. On vede paralelně s vámi a trochu se přibližuje a i zvyšuje a v jednom okamžiku je to slušný kužel. Viz foto. K němu musíte odbočit z červené doleva. Nemusíte lézt až na jeho vrchol. Stačí ho obejít na levou stranu a vylézt na poměrně úzký hřbet. Nechoďte za něj. Pokud však po červené značce dojdete až na křížení vícero cest, s více kamennými milníky - buchlovského, koryčanského a milotického panství, to už jste kousek zašli.

Nevím přesně jak se ten skalní kužel jmenuje, Malá Ostrá to ještě není. Tento obrázek (viz foto) byste měli mít před sebou, pokud půjdete od kuželu po jeho úzkém hřbetu dolů. Po 300 metrech narazíte na bunkr, budete nad ním. Kousek před ním je bílý kamenný hraničník. To je známka, že jdete dobře, nescházejte z úzkého hřbetu na žádnou stranu, ale pořád běžte po temeni, po tom nejvyšším místě, které klesá až do otevřeného lomu. Pozor, ať někam nespadnete. Tak, hodně štěstí při hledání!

ps. ještě návod, podle kterého jsem šel já z Jestřabic, mluví se zde o tom, že bunkr snad navazuje na kapucínskou poustevnu z před mnoha stoletími, to už nechám na vaší fantazii: slovacky.denik.cz/tydenik_slovacko/expedice-chriby-2-kapucinsky-klaster-20080719.html